Psal se rok 2017, je mi čerstvých 27 let, chystám se do práce, připravuju si snídani. Je to takové to klasické víkendové ráno po páteční šichtě v restauraci, od 9 tě čeká směna v první práci, aby ses pak vrátil ve 12 domů z té druhé.
No, vždyť chceš přece cestovat, děláš to pro sebe, klapky na očích, cíl před sebou.
Konec fňukání… snídaně je hotová, sedám si ke stolu, pouštím si něco na background, youtube je přece skvělej kamarád a navíc za 14 dní letím poprvé na Bali, tak proč ne.
Náhodně si pouštím tenhle odkaz
5minutové video, které mi změnilo život… nevěřil jsem svým vlastním očím.
Moc rád bych vám ten pocit popsal, nikdy jsem nic takového neviděl. Srdce mi bušilo. Hned jsem cítil, že tohle je ta cesta, to chci dělat, natáčet a rozdávat radost.
Můj život byl do té doby hrozně fajn, v devatenácti jsem dostal slušnou práci v korporátu, studoval jsem co to šlo. Ve dvacetičtyř jsem se rozhodl, že opustím Českou Republiku a půjdu si za svým snem – studovat jazyk v zahraničí. V Austrálii přišla navíc skvělá nabídka na práci, život byl skvělý.
Je to bizár. Od té doby jsem na nic jiného neměl ani pomyšlení. Jedna cesta, jeden cíl, nic jiného nepřipadá v úvahu.
No a tak to začalo…
„Cože, jak teda tenhle záběr natočil?“ „Jakože dronem?“ „Co to jako je dron?“
Miliarda otázek, nezodpovězených. Nikdo nepomohl, nebyl jsem v té komunitě. Nikdo mě to nikdy neučil, filmová škola byla pro fotbalistu v 15letech tabu. No a tak jsem oprášil své staré GoPro, do pár měsíců pořídil dron a šlo se na věc. Určitě vám někdy rád popíšu své začátky detailně. Jako třeba, když jsem při workshopu v Západní Austrálii, měl tu čest se učit od těch nejlepších dronařů v Austrálii a v zápětí přišel o dron. Prostě už se nevrátil a tak tam dneska na někoho čeká a pečlivě střeží australské břehy Indického oceánu.
Píše se rok 2018, po 4 letech se vracím zpět už nově s kamerou do České republiky. Postupně navazuji vztahy se starými kamarády, moc lidí neznám. Líbí se jim má práce, já to ale beru jako hobby, učím se za chodu. V ČR nevím, co mě čeká, pravděpodobně díky zlepšené angličtině práce v korporátu a slibně vyvíjející se kariéra. Tak jsem si to přece plánoval.
Trvalo to nějakou dobu než jsem zjistil, že moje srdce je ale úplně někde jinde.
Přišla první zakázka, člověk se pomalinku začínal rozhlížet. Zlom přišel před více jak rokem, kdy jsem se stal dodavatelem obsahu jedné velké nadnárodní společnosti, můj život se změnil.
Začal jsem žít svůj sen.
Sen o kterém jsem před 10lety ani nesnil, sen který mi pomohlo žít jedno nevinné snídaňové ráno v Austráli.
Posouvat dál své klienty je mým posláním.
Kontakt
JAKUB TICHÝ
Kameraman, Fotograf
+420 775 010 520
jakubtichyfilms@gmail.com
Nebo mi napište rovnou sem
Posouvat dál své klienty je mým posláním.
Mapa stránek
Spojení
Kontakt
JAKUB TICHÝ
Kameraman, Fotograf
+420 775 010 520
jakubtichyfilms@gmail.com